Chov Anglonubijských koz (AN)

   Plemeno Anglonubijská koza

Foto zde

   je velké mléčné plemeno kozy známé pro její velmi kvalitní a chutné mléko bez charakteristického kozího zápachu. Jeho vysoký obsah tuku a bílkoviny je velmi ceněný výrobci jemných sýrů.

 Tato koza byla vyšlechtěna v 19. století na britských ostrovech křížením anglických, blízkovýchodních a severoafrických kozích plemen. Pro Anglonubijské kozy je charakteristická klabonosá hlava a široké svislé dlouhé uši.

    Povahou je Anglonubijská koza velmi inteligentní aristokrat.

   Na vzniku Anglonubijských koz se podílelo indické plemeno Jumna pari, egyptské Zairaibi, Chitral z Pákistánu a anglická mléčná plemena. Křížence těchto plemen v roce 1893 nazvali Anglo-nubijské kozy.

   V roce 1910 bylo plemeno Anglonubojská koza ve Velké Británii zapsáno do plemenné knihy.

   „Nnubijka“ je velkého tělesného rámce s pevnou konstitucí, na vysokých nohách, s typickou klabonosou hlavou a širokými svislými uši.

    Rohatost není typickým plemenným znakem. Rohaté kozy mají rohy nasazeny široko od sebe, směřující dozadu a neměly by vybočovat ven. Je u nich také bezrohost a povoleno odrohování.

Krk koz je bez přívěsků.

Hřbet je rovný a dlouhý, v kříži mohou být mírně vyšší než v kohoutku.

Vemeno je polokulovité jemné se širokou základnou.

Půlky nejsou výrazně odděleny.

Srst mají krátkou, jemnou, u Anglonubijských kozlů se mohou vyskytovat i delší chlupy, zbarvení je u obou pohlaví nejednotné.

    Mezi Anglonubijskými kozami se vyskytují jedinci bílé, smetanové barvy, světle hnědé, kaštanové až černé barvy, případně i strakaté, nebo maskáčové a „plesnivé“.

   Živá hmotnost Anglonubijských koz, při průměrné výšce v kohoutku 80 cm, je 60-80 kg,         Anglo-nubijských kozlů s průměrnou výškou v kohoutku 90 cm je 90-100 kg.

 V některých chovech se vyskytují i ​​robustnější jedinci tohoto plemene, kozy dosahují hmotnosti 110 kg a kozli až 140 kg.

    Kromě Anglie jsou Anglo-nubijské kozy rozšířené v Irsku, Austrálii, Kanadě, USA, Jižní Americe, Africe a na Blízkém východě.

    Ustájení koz. Velikost chlívku je daná předpokládaným počtem chovaných zvířat. Pokud uvažujeme i o kozlíkovi, musíme počítat s tím, že mimo připouštění ho budeme mít odděleného a nebo se smíříme se skutečností, že se nám budou kůzlata rodit v jakoukoliv roční dobu, což není optimální. Doporučená velikost chlívku je 1,5m2 na zvíře a 2,5m2 pro kozu s kůzlaty.

Kozám stačí přístřešek proti dešti, slunci a větru. Kozy špatně snáší vlhko a průvan. Pro zimní období je lepší uzavíratelný chlívek, který zavírám hlavně na noc.

 U nás jsou všechny kozy ve společném chlívku, jen v období porodů, má každá koza svůj box o velikosti 2× 2 m, tak aby měly svůj klid na porod a první dny po porodu. Když jsou kůzlata v pořádku, tak jdou po dvou dnech zase do společného chlívku s možností venkovního výběhu. Kozlíci mají u nás vlastní dvojdomek s oddělenými výběhy. Během roku jsou plemeníci v tomto prostoru.

Kozlíci se mohou i prát, když vidí a cítí rozprskané (říjné) kozy. Mladí kozlíci také odchází po odstavu do tohoto prostoru. Jsou zde do bonitace, po které odcházejí k novým majitelům.

   U nás připouštíme kozy v říjnu – listopadu, aby porody byly v květen – dubnu, do teplejšího počasí. Koza je březí 145 až 155 dní, nejčastěji rodí okolo 150 dne.

 AN koza by se měla zařadit do plemenitby ve věku minimálně 9 měsíců a hmotnost by měla mít minimálně 3/4kg váhy své matky.

   Kozlíci se zařazují do plemenitby ve věku minimálně 5 měsíců a měl by vážit minimálně v tuto dobu 35 kg.

   Od roku 2015 platí upřesnění požadavku na váhu plemenných kozlíků dle jejich stáří v době klasifikace. Minimální hmotnost: 5 měsíců – 35 kg, 7 měsíců – 38 kg, 10 měsíců – 45 kg, 12 měsíců – 55 kg, nad 15 měsíců – 60 kg

   Původ – 100% (od 95% zaokrouhleno na 100%). Věk v době klasifikace minimálně 5 měsíců a maximálně 18 měsíců stáří. Matka vydojeno ER nebo E.

   Kozy ve většině případů, rodí bez pomoci. Prvničky většinou porodí  dvojčata. Při druhém a dalších porodech to bývají trojčata i čtyřčata.

Po porodu je dobré zkontrolovat odstříknutím mléka, zda jsou mléčné kanálky volné a dohlédnout aby se kůzlata co nejdříve napila, neboť krátce po porodu má mlezivo obsažené v mléce nejsilnější účinky pro vytvoření imunity kůzlat.

   Kozlíci se odstavují ve věku tří měsíců, po této době jsou již nebezpečně plodní a mohli by oplodnit i matku, což je nežádoucí.

   Kozičky mohou zůstat pod kozou déle, ale po třech měsících se také můžou odstavit, třeba za účelem prodeje.

   Ve druhém měsíci života mají kůzlata již dostatečně vyvinuté předžaludky a mohou přijímat pevnou potravu.

   Každý chovatel koz je krmí jinak. U nás se osvědčilo nabídnout kozám seno i v pastevní sezoně, je to prostě přežvýkavec a seno slouží blahodárně na trávení!  Pozor seno se nesmí krmit čerstvé, musí se uskladnit minimálně dva měsíce. Ony si samy vezmou tolik sena, že jim potom ani mokrá pastva nedělá žádné problémy – zažívací. Dostatek pastvy, čerstvá pitná voda, kamenná sůl (himalájská růžová) a mineralizovaný liz( měď, selen, zinek) jsou samozřejmostí.

U nás navíc krmíme kozy speciální granulovanou doplňkovou krmnou směsí pro kozy. Dále je možné kozám podávat v rozumném množství ovoce, zeleninu, obiloviny- ideálně mačkané.

    Protože se jedná o mléčné plemeno a tudíž vyžadujeme na kozách  nádoj mléka, tak mačkané obiloviny a cukrovarnické řízky a další energii doporučuji podávat! Také je dobré  podat minerální směs na doplnění minerálů a stopových prvků do organismu zvířat. My podáváme po porodech poporodní nápoj, je to zdroj všeho co koza potřebuje po porodní únavě.

   Velkým nešvarem v chovu koz je podávání jakéhokoliv pečiva v jakémkoli množství. Při krmení i dobře usušeným pečivem, může dojít velmi snadno k acidóze bachoru, která zastaví činnost bachoru a následkem toho může dojít i k úhynu zvířete. Je potřeba kozy pomalu naučit na podávání pečiva a pouze jako pamlsek v malém množství, stejně je to s ovocem.   

Dbejte na informovanost i lidí z okolí, aby vám kozy nekrmili něčím nevhodným.

Pokud chcete kozám podat mlsek, tak raději nakrájejte jablko či mrkev.

   Při vlastním nákupu prvních koz, si rozmyslete, zda chcete odchovávat kůzlat a nebo chcete jen několik koz na vypásání a pro radost. Pokud neuvažujete o odchovu, tak doporučuji pořídit minimálně dva a raději více kastrovaných kozlíků, kteří nezapáchají, jsou v pohodě a mazlíčci.

   V žádném případě by jste neměli chovat jednu kozu či kozlíka. Nebude v pohodě, bude mečet a hledat parťáky, je to stádové zvíře a potřebuje společnost.Odstavec předpisu 208/2004. Vyhláška č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat § 4 e)!!!

Další výhodou je nízká nákupní cena kozlíků nevhodných do dalšího chovu, bez průkazu o původu.

Naopak, když budete chtít i odchovávat kůzlat, pak musíte nakoupit kozlíka s státním registrem plemeníka a nebo jezdit připouštět kozy právě k takovému kozlíkovi. Tak je nastavena legislativa.

   Ve většině chovů koz, je praxe taková, že se připouští kozlem bez státního registru plemeníka. Dokonce se někde připouští stejným kozlem i jeho vlastní dcery! TO NEDOPORUČUJI.

   Veterinární péče

   Základní veterinární péče spočívá v ošetřování paznehtů a odčervení.

U paznehtů je to jednoduché, minimálně 2× do roka provedu kontrolu a následnou korekturu ostříháním přerostlé rohoviny. Četnost korekce je dáno povrchem na kterém se kozy převážně pohybují a také na genetice konkrétního zvířete. Některé kozy se musí stříhat častěji.

   S odčervením je to už složitější v tom, že každý to řeší podle svého, či podle doporučení veterinárního lékaře. U nás provádíme 3× do roka koprologický rozbor bobků a na základě výsledku přistoupíme k odčervení patřičným přípravkem s konkrétní účinnou látkou. Preparáty je potřeba střídat, aby nevznikla rezistence. Příliš častým odčervením bez rozboru, se také vytváří rezistentní kmeny červů, na které je pak odčervovací látka neúčinná.

   Kozy se vyznačuje vynikající výnosy mléka ale i vysokou plodností, která se pohybuje v rozmezí 200 – 220%, s odchovem minimálně 180%.

Produkce mléka za laktaci je 1000 – 1500 l, denní produkce 4-6 l, s vysokým obsahem tuku (4,8%) a bílkovin (4,4%).

  Nejvyšší zaznamenaná produkce mléka za laktaci u Anglo-nubijské kozy byla 2 531 kg a nejvyšší denní nadojí 8,25 kg.

 Mléko je bez typického kozího zápachu a příchuti. Je ideální pro výrobu sýrů a všech mléčných výrobků.

   Vedle vysoké mléčné produkce jsou jedinci tohoto plemene velmi dobře nasvalení a mají dobrou intenzitu růstu srovnatelnou např. s burskou kozou, která je považována za speciálně masné plemeno.

   Živá hmotnost kůzlat ve věku 70 dní je 18 kg. Průměrný denní přírůstek při odchovu kůzlat je min. 200 až 220 g.

   Ideál je čilé, zdravé a dobře stavěné zvíře, čtvercového rámce s přirozenou schopností reprodukce a výborné mléčné užitkovosti, s vysoko hrdě nesenou hlavou a majestátným držením těla.

HLAVA – krátká, vzdálenost od lícní kosti k temeni hlavy je stejná jako vzdálenost od mulce k čelistnímu kloubu. Hlava je nesena vysoko, výrazný klabonos, jeho pokřivení je nepřípustné.

OČI – středně velké, šikmo a široce posazené, mandlové barvy, která dodává povýšený výraz.

UŠI – dlouhé a svislé, posazené nízko na hlavě, široké a otevřené, přesahující délku mulce.

HUBA – zuby by se měly dotýkat dásně horní čelisti. Předkus by neměl být penalizován za předpokladu, že zuby nejsou z venčí viditelné.

KRK – dlouhý a jemný, bez přívěsků.

ROHY – pokud jsou rohy, musí být posazené široce od sebe a stáčet se dozadu bez vnějšího vybočení. Odrohování je standardem povoleno. Ukázka odrohování.

HRUDNÍK – kohoutek by měla být vysoký, plece jemné a výrazné, plynule přecházející do těla, hrudník široký a prostorný. Přední končetiny rovné, podsazené přímo pod zvíře, o něco delší než je hloubka hrudníku. Spěnky krátké a přímé.

TĚLO – dlouhé a rovné, záď může být mírně vyšší než kohoutek za předpokladu že nedojde k zakřivení páteře.

OCAS – křivý ocas není ideální.

NOHY – přiměřené k struktuře kostry, stejnoměrně zaúhlené k úrovni držení těla.

SRST – krátká a jemná, bez dlouhých chlupů.

VEMENO – kulovitého tvaru se širokou základnou, hedvábné a masité. Z přední části by mělo  být dostatečně rozšířené a nepovislé, poloviny nijak výrazně neodděleny. Struky symetrické, dostatečně vzdálené od sebe, směřující mírně vpřed, ne moc velké a nevzhledné a měly by být jasně odlišitelné od vemene. Celé vemeno musí být velké a výrazné.

BARVA – barva a znaky jsou nepodstatné.

VÝŠKA – průměr – kozel 90 cm, koza 80 cm, jedno z nejvyšších plemen

 Pokud Vaše prvotní nadšení přetrvává i po přečtení je potřeba začít “ papírovat“!!!

Zde si přečtěte potřebné informace k přihlášení hospodářství a další důležité informace!

Českomoravská společnost chovatelů

Minimální standardy pro ochranu ovcí a koz

Povinnosti chovatelů

Svaz chovatelů ovcí a koz – zde zjistíte kde se co hlásí.

Legislativa ovce a kozy

Pregnancy – zde výpočet březosti

Klub AN

zdroj:http://www.anglo-nubijska-koza.cz/

 

 

© Adnev Bohemia 2015 – všechna práva vyhrazena