Chov zakrslých koz (ZK) holandského typu (ZH)

Jak nejlépe začít s chovem zakrslých koz

Foto zde

    Nejdříve si samy musíme kladně odpovědět na několik zásadních otázek:

Mám pro zakrslé kozy vhodný pozemek, nejlépe pastvinu, né jen výběh s dobrým oplocením?

Mám taky vhodný přístřešek?

Jsem schopný zajistit dostatek krmení a vody i v zimě?

Působí v mém okolí ochotný veterinář pro případ vážného zdravotního problému kozy?

    A v neposlední řadě si musím odpovědět na otázku, co od chovu očekávám. Pokud tohle všechno mám, tak mohu začít s nákupem kvalitních zvířat a to nejlépe s průkazem o původu (PoP). Minimálně alespoň kozla mít s PoP jelikož pokud to tak není je to v podstatě černá plemenitba a to není v ČR povoleno – pokud přijde kontrola můžete očekávat napomenutí a případnou pokutu. Podle mne je to i lepší mít kozla s PoP jelikož víte co vám po něm vylaze. 

    V současné době je chovů, které odchovávají tato kvalitní zvířata jen několik a jejich produkce je rychle rozprodaná. My vlastníme linie RAM, Phineas, Otis, Igor Wolf a Charlie. Rezervace bereme cca rok předem.

   Ustájení zakrslých koz. Velikost chlívku je daná předpokládaným počtem chovaných zvířat. Pokud uvažujeme i o kozlíkovi, musíme počítat s tím, že mimo připouštění ho budeme mít odděleného a nebo se smíříme se skutečností, že se nám budou kůzlata rodit v jakoukoliv roční dobu, což není optimální. Doporučená velikost chlívku je 1,5m2 na zvíře a 2,5m2 pro kozu s kůzlaty. Kozám stačí přístřešek proti dešti, slunci a větru. Kozy špatně snáší vlhko a průvan. Pro zimní období je lepší uzavíratelný chlívek, který zavírám hlavně na noc.

 U nás jsou všechny kozy ve společném chlívku, jen v období porodů, má každá koza svůj box o velikosti 2× 1,2m, tak aby měly svůj klid na porod a první dny po porodu. Když jsou kůzlata v pořádku, tak jdou po dvou dnech zase do společného chlívku s možností venkovního výběhu. Kozlíci mají u nás vlastní dvojdomek s oddělenými výběhy. Během roku jsou plemeníci v tomto prostoru.

Kozlíci se mohou i prát, když vidí a cítí rozprskané (říjné) kozy. Mladí kozlíci také odchází po odstavu do tohoto prostoru. Jsou zde do bonitace, po které odcházejí k novým majitelům.

   U nás připouštíme kozy v říjnu – listopadu, aby porody byly v květen – dubnu, do teplejšího počasí. Koza je březí 145 až 155 dní, nejčastěji rodí okolo 150 dne.

   Zakrslá koza by se měla zařadit do plemenitby ve věku minimálně 7 měsíců a hmotnost by měla mít minimálně 11kg.

   Kozlíci se zařazují do plemenitby ve věku minimálně 6 měsíců a měl by vážit minimálně 13kg.

   Zakrslé kozy v převážné většině případů, rodí bez pomoci. Prvničky většinou porodí jedináčka popř. dvojčata. Při druhém a dalších porodech to bývají dvojčata popř. trojčata, výjimečně i čtyřčata.

Po porodu je dobré zkontrolovat odstříknutím mléka, zda jsou mléčné kanálky volné a dohlédnout aby se kůzlata co nejdříve napila, neboť krátce po porodu má mlezivo obsažené v mléce nejsilnější účinky pro vytvoření imunity kůzlat.

   Kozlíci se odstavují ve věku tří měsíců, po této době jsou již nebezpečně plodní a mohli by oplodnit i matku, což je nežádoucí.

   Kozičky mohou zůstat pod kozou déle, ale po třech měsících se také můžou odstavit, třeba za účelem prodeje.

   Ve druhém měsíci života mají kůzlata již dostatečně vyvinuté předžaludky a mohou přijímat pevnou potravu.

   Každý chovatel zakrslých koz je krmí jinak. U nás se osvědčilo nabídnout kozám seno i v pastevní sezoně, je to prostě přežvýkavec a seno slouží blahodárně na trávení!  Pozor seno se nesmí krmit čerstvé, musí se uskladnit minimálně dva měsíce. Ony si samy vezmou tolik sena, že jim potom ani mokrá pastva nedělá žádné problémy – zažívací. Dostatek pastvy, čerstvá pitná voda, kamenná sůl (himalájská růžová) a mineralizovaný liz( měď, selen, zinek) jsou samozřejmostí.

U nás navíc krmíme kozy speciální granulovanou doplňkovou krmnou směsí pro kozy. Dále je možné kozám podávat v rozumném množství ovoce, zeleninu, obiloviny- ideálně mačkané.

    Protože se jedná o zájmové plemeno a tudíž nevyžadujeme na kozách masné přírůstky či nádoj mléka, tak obiloviny, šroty a cukrovarnické řízky a další energii nedoporučuji podávat. Také je dobré občas podat minerální směs na doplnění minerálů a stopových prvků do organismu zvířat. My podáváme po porodech poporodní nápoj, je to zdroj všeho co koza potřebuje po porodní únavě.

   Velkým nešvarem v chovu koz je podávání jakéhokoliv pečiva v jakémkoli množství. Při krmení i dobře usušeným pečivem, může dojít velmi snadno k acidóze bachoru, která zastaví činnost bachoru a následkem toho může dojít i k úhynu zvířete. Je potřeba kozy pomalu naučit na podávání pečiva a pouze jako pamlsek v malém množství, stejně je to s ovocem.   

Dbejte na informovanost i lidí z okolí, aby vám kozy nekrmili něčím nevhodným.

Pokud chcete kozám podat mlsek, tak raději nakrájejte jablko či mrkev.

   Při vlastním nákupu prvních koz, si rozmyslete, zda chcete odchovávat kůzlat a nebo chcete jen několik koz na vypásání a pro radost. Pokud neuvažujete o odchovu, tak doporučuji pořídit minimálně dva a raději více kastrovaných kozlíků, kteří nezapáchají, jsou v pohodě a mazlíčci.

   V žádném případě by jste neměli chovat jednu kozu či kozlíka. Nebude v pohodě, bude mečet a hledat parťáky, je to stádové zvíře a potřebuje společnost. Další výhodou je nízká nákupní cena kozlíků nevhodných do dalšího chovu, bez průkazu o původu.

Naopak, když budete chtít i odchovávat kůzlat, pak musíte nakoupit kozlíka s státním registrem plemeníka a nebo jezdit připouštět kozy právě k takovému kozlíkovi. Tak je nastavena legislativa.

   Ve většině chovů zakrslých koz, je praxe taková, že se připouští kozlem bez státního registru plemeníka. Dokonce se někde připouští stejným kozlem i jeho vlastní dcery!

   Veterinární péče

   Základní veterinární péče spočívá v ošetřování paznehtů a odčervení.

U paznehtů je to jednoduché, minimálně 2× do roka provedu kontrolu a následnou korekturu ostříháním přerostlé rohoviny. Četnost korekce je dáno povrchem na kterém se kozy převážně pohybují a také na genetice konkrétního zvířete. Některé kozy se musí stříhat častěji.

   S odčervením je to už složitější v tom, že každý to řeší podle svého, či podle doporučení veterinárního lékaře. U nás provádíme 3× do roka koprologický rozbor bobků a na základě výsledku přistoupíme k odčervení patřičným přípravkem s konkrétní účinnou látkou. Preparáty je potřeba střídat, aby nevznikla rezistence. Příliš častým odčervením bez rozboru, se také vytváří rezistentní kmeny červů, na které je pak odčervovací látka neúčinná.

   Povaha zakrslých koz

   Naše zakrslé kozy jsou velmi přátelské povahy a to i kozlíci. Bohužel si je někteří chovatelé rozmazlí takovým způsobem, že se mohou stát vlezlými, až agresivními a to hlavně kozlíci. U našich kozlíků se běžně pohybují naše i cizí děti od věku lezení po čtyřech.

Toto plemeno je totiž velmi vhodné pro malé chovatele. Není problém vzít zakrslou kozu na procházku na vodítku.

   Při nákupu svých zakrslých koz si dávejte velký pozor na křížence s tak zvanou „kamerunskou kozou“, kteří bývají agresivnější.

Ideální je se seznámit osobně s rodiči vyhlédnutého kůzlete, to Vám může napovědět, jaké bude v dospělosti. Pokud vás zakrslá koza zaujala, tak se přijeďte podívat na kůzlata na naši farmu.

Historie

Toto plemeno má již vypracovaný a schválený standard a hodnotitelská kritéria pro kontrolu užitkovosti. Také má toto plemeno založenou plemennou knihu.

Toto zájmové plemeno k nám bylo importováno převážně z Holandska, kde je velmi rozšířené a proto se tomuto plemenu u nás říká „holandská zakrslá koza“.

Pro nás je proto Holandsko, zemí původu a mělo by se dbát, aby tato zvířata také odpovídala standardu země původu. Asi před čtyřiceti lety byly tyto zakrslé kozy dovezeny do holandských ZOO z Afriky, původně jako krmení pro velké kočkovité šelmy.

Ovšem mezi návštěvníky ZOO si získaly ohromnou popularitu a tak se začaly chovat pro radost i v chovech mimo zahrady a to nejen v Holandsku, ale i v Belgii.

V sedmdesátých letech už byl počet chovatelů tak velký (okolo 1000), že založili Holandskou národní federaci chovatelů zakrslých, vypracovali standard a založili plemennou knihu. V dnešní době je nečastější počet zvířat v chovu mezi 5 až 35, počítáno v zimě po prodeji kůzlat. Několik chovatelů má ve stádě i více jak 50 koz a jeden dokonce více jak 100 koz!! Chovatelé těchto zakrslých koz se v Holandsku v zásadě rozdělují na dvě kategorie.

První kategorie jsou chovatelé, kteří jsou organizováni v „Národní holandské federaci chovatelů zakrslých koz“, kteří produkují standardní zvířata s průkazem původu a se zvířaty objíždějí výstavy. Na těchto výstavách se předvedené kozy přeměřují a hodnotí, tak aby se hlídal standard tohoto plemene.

Zvířata, která nesplňují podmínky tohoto výběru zpravidla končí u druhé kategorie chovatelů, kteří mají svá zvířata jen pro svoje potěšení a na vypásání pozemku. Tyto chovy ale bohužel také odchovávají potomstvo, tato kůzlat si kupují obchodníci se zvířaty a bez jakékoliv veterinární kontroly a dalších dokladů dováží i do Česka jako „pravé holandské kozy“. Jedinou výhodou takových zvířat je jejich nákupní cena, která může být okolo 20 euro, což je desetina ceny standardních zvířat s rodokmenem.

I já jsem začínala s chovem zakrslých koz s potomky takových zvířat, tak jako možná všichni chovatelé v Česku.

Standard plemene

Zakrslá koza holandského typu:

V současné době je v České republice uznané plemeno „koza zakrslá – holandského typu“.

Standard plemene Zakrslá koza (ZK)- schválený Radou plemenné knihy koz při SCHOK.

Zájmové plemeno koz vyšlechtěné v II. Polovině 20. Století v Holandsku.

Kozy jsou klidného temperamentu, malého obdélníkového tělesného rámce s pevnou konstitucí, krátkýma rovnýma nohama, rohaté.

Kohoutková výška v dospělosti je u kozy 45 – 55 cm, u kozlů je kohoutková výška 50 – 60 cm.

 Hmotnost koz v dospělosti je do 25 kg, kozlů do 40 kg.

Hlava – suchá, rovná, bez výrazného prohnutí.

Oči – mandlového tvaru, ani zapadlé a ani vystupující.

Uši – mírně šikmo vzhůru nesené.

Rohy – u obou pohlaví, jemné, dobře tvarované, pravidelné, směrem od hlavy mírně rozbíhavé. U kozla mohutnější a více rozbíhavé.

 Krk – střední délky, štíhlý, vysoko nasazený, mohou se vyskytovat přívěsky.

Trup a končetiny – u koz je hloubka trupu 48% kohoutkové výšky a šířka těla je 28% délky těla, ideální délka těla by měla být 114 až 120% kohoutkové výšky u koz,

u kozlů je hloubka trupu 49% a délka těla je 110% kohoutové výšky, šířka těla je pak 27% délky těla, plece jsou jemné dobře utvářené, plynule přecházející do zbytku těla, hřbet je rovný až mírně prohnutý, dobře osvalený, přední a zadní končetiny jsou rovné s dobře utvářenými spěnkami.

Srst a zbarvení – krátká, jemná, lesklá, dobře přiléhavá, na hřbetě může být mírně delší, zbarvení je v různých barevných rázech od jednobarevného po tříbarevné v libovolných barevných kombinacích.

Vemeno – střední velikosti a délky, dva souměrné struky, pastruky jsou přípustné.

Varlata – dvě velké, souměrné s úměrně tvarovaným žlábkem na vrcholu šourku. I u zakrslých koz platí, že nejmenší neznamená nejlepší. Proto jsou ve standardu uvedeny i spodní hranice kohoutkové výšky.

Chovný cíl

Chovným cílem tohoto zájmového plemene je zajištění druhové stability a genové rozmanitosti. Jedinečnost jeho původních vlastností a znaků je možné uchovat pouze zabezpečením kvalitního genofondu a dostatečné diverzifikace. Pečlivou chovatelskou selekcí je nutné zajistit dostatečnou variabilitu genofondu pro zdravý a kvalitní vývoj plemene spolu s udržením jeho charakteristických vlastností.

Zdroj: http://www.lamafarma.cz/index.php?clanek=2,  

 

 

© Adnev Bohemia 2015 – všechna práva vyhrazena