Vitamíny jsou biologicky aktivní látky, které slouží k syntéze koenzymů nebo některých hormonů, a hrají tak důležitou roli v metabolismu. Vitamíny se dělí podle rozpustnosti na vitamíny rozpustné ve vodě, kam řadíme vitamín C a vitamíny řady B, a na vitamíny rozpustné v tucích, kam patří vitamíny D, E, K a A. Nedostatek může být úplný (avitaminóza) nebo častěji se objevuje částečný nedostatek, tzv. hypovitaminóza, která má za následek sníženou imunitu a celkové neprospívání zvířete a mnohdy se projeví až v období zvýšené zátěže (březost, porod, přesuny zvířat).

Poruchy metabolismu vitamínů rozpustných v tucích

1) Poruchy metabolismu vitamínu A

Vitamín A (retinol) není přítomný v rostlinách, proto ho býložravci musí získávat z rostlin ve formě provitamínů. Provitamíny A patří do skupiny rostlinných pigmentů známých jako karoteny. Přeměna karotenů na vitamín A se uskutečňuje především v tenkém střevě.

Hlavní zásobárnou vitamínu A jsou játra, kde se kumuluje až 90 % tělních zásob.

Vitamín A je nezbytný pro správnou funkci epitelů, při nedostatku se proto projevuje zvýšené riziko infekcí zejména urogenitálního traktu, objevuje se například vyšší incidence zadržení lůžka a metritid a snižuje se plodnost. Vitamín A je také důležitý pro zrak a jeho nedostatek se projevuje šeroslepostí, kdy můžeme pozorovat zhoršenou orientaci zvířat a narážení do překážek. Také se objevují oční infekce a zvýšená produkce slz.

Vitamín A se také podílí na správném vývoji kostí a při jeho deficitu jsou kosti silnější, ale méně pevné. Doplnění vitamínu A je potřebné zejména při zkrmování nekvalitních krmiv a při nedostatku zeleného krmení. K dispozici jsou preparáty jak se samotným vitamínem A, tak s karoteny.

Je třeba si uvědomit, že nadbytek vitamínu A působí toxicky na membrány organel a erytrocyty. U skotu je popsána tzv. hyení nemoc, kdy při předávkování vitamínu A dojde k poruše růstu dlouhých kostí (zejména stehenní a holenní kost) a tele pak připomíná hyenu. Terapie se neprovádí, nicméně zvířata mohou být dochována do dostatečné jateční hmotnosti. Je potřeba dávat pozor na dávkování, pokud se telatům podávají mléčné náhražky, které jsou obohaceny o vitamín A.

2) Poruchy metabolismu vitamínu D

Vitamín D (kalciferol) je steroidní prohormon, vzniká z dehydrocholesterolu působením ultrafialového záření. Dále se metabolizuje v ledvinách na kalcidiol, který se v játrech přeměňuje na kalcitriol, což je hormon ovlivňující metabolismus vápníku a fosforu. Nedostatek tohoto vitamínu má za následek poruchy růstu a vývoje kostí. U mladých zvířat se projevuje jako rachitida (křivice) a u starších dochází k rozvoji osteomalacie a osteoporózy.

U dojnic může nedostatek vitamínu D způsobit nižší využitelnost vápníku, což může v důsledku vést k poporodní paréze nebo hypokalcemickému ulehnutí.

Při léčbě se využívají preparáty s obsahem vitamínu D. Při prevenci je potřeba dbát na vystavení zvířat slunečnímu záření, které zabezpečuje dostatečnou syntézu vitamínu D.

Ve vysokých dávkách je vitamín D také toxický, kdy dochází k tzv. kalcinóze, tj. zvýšené ukládání vápenatých solí v orgánech a cévách. Ke kalcinóze může dojít také při zkrmování kalcinogenních rostlin, jakou je například trojštět žlutavý (Trisetum flavescens). Takto postižená zvířata často leží, později jsou vyhublá a zůstávají stát v nahrbeném postoji. Mohou se také objevovat dechové potíže. Takto klinicky projevená kalcinóza mívá nepříznivou prognózu. Z preventivního hlediska je ideální odstranit trojštět z pastevního porostu.

3) Poruchy metabolismu vitamínu E

Vitamín E (tokoferol) je významný především svým antioxidačním působením, kdy působí jako první obraná linie buněčných membrán před lipoperoxidací. Je dokonce možné vitamín E používat k cílené imunostimulaci, například podávání vitamínu E kravám v období okolo porodu předchází narušení funkce neutrofilů a makrofágů v časném poporodním období.

Příjem vitamínu E je vázán na vstřebávání tuků. Telata se rodí s velmi nízkou koncentrací vitamínu E, jelikož přes placentu skotu v podstatě nepřestupuje a mládě je závislé na exogenním příjmu, přičemž hlavními zdroji jsou kolostrum a mléko s dostatečným množstvím tuku.

Nedostatek vitamínu E (a selenu) vyvolá poruchy imunity, nutriční myopatie (především nutriční svalová myopatie), mastitidy, kardiovaskulární onemocnění a poruchy reprodukce, zejména zvýšenou incidenci zadržení placenty.

Základním zdrojem vitamínu E jsou rostlinná krmiva, ovšem obsah vitamínu je velmi variabilní. Z koncentrovaných krmiv jsou významným zdrojem pouze olejniny. Vitamín E lze také dodávat ve formě komerčních preparátů. Jedná se o jeden z nejméně toxických vitamínů.

4) Poruchy metabolismu vitamínu K

Vitamin K je tvořen skupinou látek derivovaných z naftochinonu a je nepostradatelný v procesu srážení krve. Rostliny obsahují dostatek vitamínu K a deficit je u přežvýkavců vzácný. Všechny vitamíny K se v játrech přemění na menadion (K3) a následně na isoprenoid.

Existují látky, které fungují jako antivitamíny vitamínu K, jedná se například o dikumarol, který vzniká z kumarinu především v zapařených a zahnívajících vikvovitých rostlinách. Při nedostatku vitamínu K dochází k narušení syntézy srážecích faktorů a dochází k narušení srážlivosti krve, což se může projevit krváceninami na sliznicích a tkáních. Vitamín K se aplikuje v případech, kdy se dá předpokládat narušení jeho syntézy v trávicím traktu (zkrmování zapařeného jetele, podávání antibiotik), při projevech krvácivosti a při otravách antikoagulancii (dikumarol).

zdroj: agropress.cz