Pijete kozí mléko?
Pokud ne, změňte to. Je zdravé! A mléko anglonubijských koz navíc výtečné!
U nás můžete zakoupit kozí mléko mimořádné kvality, protože chováme anglonubijské kozy, jejichž mléko je unikátní svojí výživnou hodnotou. Tuk mléka našich koz je v rozmezí 5 – 8%, bílkovina 4 – 5%. Je mírně nasládlé a chutí připomíná kravskou smetánku. A hlavně – nemá ten proslulý kozí prk! Naše kozy jsou venku a jsou přikrmovány bez geneticky modifikovaných plodin
Prodej mléka je v dojné sezoně obvykle (unor – září), každý rok.
Celé stádo anglonubijských koz z Farmy Adnev Bohemia (v současnosti je to cca 20 koz a kozlů) je v kontrole užitkovosti a zdraví, pravidelně zasíláme vzorky do laboratoře na zjištění CPM (celkový počet mikroorganismů). Přesto, že povolená hranice je 15mio, dosahuje naše mléko dlouhodobě výše 5 – 50 tis, což je mimořádná hygienická kvalita. Tuto hodnotu sleduje Krajská veterinární správa, která na základě dodržování hygienických norem povoluje prodej ze dvora. Naše povolení má číslo CZ 31132943.
Každý měsíc pod hlavičkou Svazu chovatelů ovcí a koz posíláme vzorky mléka do akreditované laboratoře v Brně pro stanovení výše tuku, bílkovin, močoviny, keto látek a laktozy. Hodnoty jsou za sezonu vyhodnocovány a kozy řazeny do výkonostních tříd. Toto vyhodnocení je jedním z kriterií, podle nichž probíhá následná selekce stáda a do budoucí plemenitby zůstávájí pouze ta nejlepší zvířata.Pro nás je stěžejní hodnota mléka, jelikož se specializujeme na výrobky z našeho mléka.
Průběžně zvířatům testujeme trus. Koprologická vyšetření u nás zatím řeší veterinář, ale do budoucna chceme řešit sami. Potřebnou techniku již máme (mikroskop s kvalitní kamerou na přenos do PC, centrifugu a další laboratorní přístroje a potřeby), ale nejsme zatím odborně proškoleni. To přijde 🙂
Kozy i kozlové podstupují každý rok krevní testy na brucelozu i infekční arthritis.
1 litr kozího mléka z Farmy Adnev Bohemia – cena = 50,– Kč
Mléko prodáváme čerstvé a dle legislativy jsme povini Vás na to upozornit!!! DÁLE JE NA VAŠEM UVÁŽENÍ: je tedy potřeba mléko tepelně ošetřit.
Dle legislativy EU prodávat musíme pouze do donesených lahví, nebo si můžete u nás novou lahev zakoupit (cena 10,– Kčplast a 20,–Kč SKLO).
Ve srovnání s jinými plemeny je mléko anglonubijských koz jiné. Má vyšší obsah tuku i bílkovin, v UK se uvádí v průměru tuk 4,8% a bílkovina 3,8%. Nubie, která nadojí 5 litrů mléka, vyprodukuje tedy výrobci sýra ekvivalent nádoje české kozy s bílkovinou 3%, ve výši 7,5 litru denně.
Tam, kde je kladen důraz na kvalitu mléka, je mléko anglonubijských koz na prvním místě.
HISTORIE KOZÍHO MLÉKA – Kozí mléko jako božská strava
Nadpis pochází z řecké mytologie a je spojen s nejstarším domestikovaným zvířetem na světě. Vraťme se tedy zpátky do historie, do dávné minulosti na ostrov Kréta. Zde božská Rhea porodila tajně syna Dia, kterého před otcem Kronem ukryla v jeskyni na hoře Ida, aby ho jeho otec nesnědl. Dia, ke kterému se jeho vlastní matka nemohla hlásit a tedy ani ho kojit, přijala za svého koza Amalthea a krmila ho svým mlékem.
Vzhledem k tomu, že se z Dia stal mocný olympský bůh, předpokládáme, že kozí mléko pro něj bylo tím pravým zdrojem látek potřebných ke správnému vývoji, že tedy kozí mléko bylo opravdu správnou božskou stravou. Jako dospělý, sám Zeus ocenil kozu Amaltheu za její péči a výživu tím, že její ulomený roh naplnil dary přírody (ovocem, medem, obilím a květy) a nazval ho Rohem hojnosti.
Do dnešních dob je Amalthein roh hojnosti symbolem úspěšné sklizně pro Řeky a stal se také předobrazem díkůvzdání pro Američany. Nejstarší zprávy o domestikovaných kozách se datují do doby 8 800 let před naším letopočtem. Historikové předpokládají, že právě kozy byly prvními divokými zvířaty, která začal člověk domestikovat. Věnoval se jejich chovu, nejprve využíval jejich maso a kůži a následně i mléko.
Pokud tomu tak opravdu bylo, měli bychom mít ve své genetické výbavě „zasunuty“ geny pro využívání všech složek kozího mléka – tedy i bílkovin. Ve starověku sloužilo kozí mléko jako oběť bohu Slunce a jako poskytovatelka obětního mléka se koza dostala přímo na oblohu – jako hvězda Capella (latinský název pro kůzlátko) Význam koz ve středověku dokládá i uzákonění odevzdávání kozího mléka, kůže a rohů z doby Karla Velikého. Po třicetileté válce se pomalu zájem o chov koz přesunul k chovu hovězího dobytka. Není divu – jedna dojná koza produkuje asi 5-6 l mléka denně, zatímco kráva okolo 40 litrů. Také užitkovost masných plemen koz je nesrovnatelná: 80 – 140 kg proti 750 kg hmotnosti býka. Intenzivní chov koz byl dříve zaznamenáván v oblastech, kde byly doly, protože horníci využívali kozí mléko jako účinnou prevenci proti plicním onemocněním, především tuberkulóze.
V současné době se na světě chová přibližně okolo 1 miliardy koz. Největší počty koz jsou evidovány v Asii. V Evropě zájem o kozí mléko v poslední době vzrůstá. Počty chovaných koz se odhadují na zhruba 20 milionů kusů. Největším chovatelem je Řecko (udržující si dávnou tradici), dále Španělsko, Francie a v posledních letech významně zvyšuje stavy také Holandsko. Kozí mléko lze využít v lidské výživě k přímé konzumaci, nebo po zpracování na „klasické“ mléčné výrobky: sýry – měkké i tvrdé, jogurty, máslo, kefír atp. Vysoce ceněné je v posledních letech jako základní surovina do hypoalergenních kojeneckých mlék a příkrmů (kaší), vhodných pro děti i dospělé – jako součást zdravého a chutného jídelníčku.
zdroj:goldim.cz
Proč je kozí mléko považováno za zdravější než kravské mléko?
Kozí mléko obsahuje více zdraví prospěšných látek než kravské mléko. Kozí mléko obsahuje nejen více vápníku, hořčíku, fosforu a železa než kravské mléko, ale má také vyváženější poměr těchto minerálů. Vliv kozího mléka na naše zdraví je podložen mnoha vědeckými studiemi. Mléko od kozy podporuje imunitní systém, zlepšuje kloubní onemocnění, zabraňuje anémii z nedostatku železa, podporuje výstavbu buněk, pomáhá při léčbě onemocnění kůže, astmatu, atopického ekzému, působí příznivě na žaludek a střeva, je doporučované také při léčbě plicních onemocnění anervových poruch.
Kozí mléko také zastavuje demineralizaci kostí, tj. měknutí kostí. Je prevencí proti civilizačním chorobám a je vhodné také pro problematickou pleť. Pokládá se za lehce stravitelné a obsahuje méně tuku než kravské mléko- To z něho dělá vhodnou potravinu pro ty, kteří chtějí zhubnout. Lepší stravitelnost kozího mléka je způsobena složením tukových částic, které se podobají mateřskému mléku. Kozí mléko je také pomocníkem při prevenci rakoviny. Koza je jedním z mála zvířat, které netrpí rakovinou, vděčí za to obranným látkám, které jsou obsaženy v jejím těle i v jejím mléce.
Kozí mléko obsahuje více zdraví prospěšných látek než kravské. Hodí se i pro děti.
Kozí mléko není jen bohatý zdroj bílkovin a vápníku
Mléko kozy je nejen bohatým zdrojem kvalitních bílkovin a vápníku, obsahuje též draslík, fosfor, měď, mangan, chrom, zinek, kobalt a hořčík. Díky vysokému hořčíku kozí mléko pomáhá při prevenci a léčbě nemocí srdce, včetně vysokého krevního tlaku. V kozím mléce najdeme též vitamíny A, B1, B2, B12, riboflavin, vitamíny C, D, E, vitamín D, a kyselinu listovou. Výhodou kozího mléka je vyšší obsah fosforu a vápníku a nižší obsah sodíku.
Kozí mléko a jeho specifický prk
Takzvaný “PRK” z kozího mléka je někdy přiznán hned, někdy po 2 dvou hodinách a nebo taky za pár dní.
Jak to???
Ani zachlazené a ani za 2 dny nemusí být cítit. Kozina je dána obsahem mastných kyselin v mléce.
Ve zkratce: Působením enzymu dochází k rozkladu tukových kapének, ze kterých se tyto mastné kyseliny uvolňují. Čím je mléko starší, tím je množství rozložených tukových kapének větší. Takže čím starší mléko, tím víc cítit. Obsah mastných kyselin v mléce je dán např. geneticky (plemeno) a stravou. Čím je s mlékem méně šetrněji zacházeno po nadojení (např. třeseno) tím opět dochází k narušení tukových kapének. Převařením z větší části zničíte enzym, který tukové kapénky narušuje, takže ano, převaříte-li nebo zpasterujete-li mléko, vydrží většinou bez “koziny”. Častěji jsou cítit kozy české a hnědé kratkosrsté. Méně častěji pak kozy Anglonubijské. Proto mnoho farem a statků přechází na variantu nákupu Anglonubijského kozla a s ním rozšiřují své stádo.
Mléku ZDAR ❤️ V. Voračková
Kolik kozího mléka bychom měli denně pít?
Kozí mléko by mělo v optimálním případě nahradit kravské mléko. Batolata a děti v předškolním věku by měly vypít tři až čtyři porce mléka denně, tj. tři až čtyři sklenice. Dospělí lidé by měli denně konzumovat dvě až tři porce mléka nebo mléčných výrobků. Kromě mléka je vhodné jíst také jogurty a sýry. Jogurty osídlují trávicí trakt tzv. probiotickými mikroorganismy, které mají mnoho příznivých účinků na naše zdraví. Přednost kozích sýrů a sýrů obecně spočívá mimo jiné ve vyšší koncentraci vápníku než je v jiných mléčných výrobcích.
Laktózová intolerance, alergie a kozí mléko
Laktózová intolerance je vrozená metabolická porucha štěpení laktózy. Při této poruše chybí ve střevě enzym laktáza, který štěpí mléčný cukr laktózu. Pokud enzym laktáza nerozštěpí mléčný cukr, tělo reaguje na laktózu jako na cizorodou látku. Mezi projevy patří bolesti břicha, nadýmání, průjem, atopický ekzém. Při laktózové intoleranci nelze pít nejen kravské mléko, ale ani kozí nebo ovčí.
Všechna mléka živočišného původu obsahují laktózu téměř ve stejném množství. Mléko je třeba v tomto případě nahradit tzv. rostlinnými mléky. Nejvhodnější je sójové mléko, nápoj vyrobený ze sójových bobů. Sójové mléko obsahuje kromě mnoha minerálů i vitamínů také lecitin a kvalitní rostlinnou bílkovinu. Žádné rostlinné mléko nedodá našemu tělu dostatek vápníku. Důvodem není nízký obsah vápníku v potravinách rostlinného původu, ale jeho rozdílná využitelnost pro naše tělo.
Kdo netrpí laktózovou intolerancí, měl by určitě do svého jídelníčku zařadit kozí mléko a k němu přidat další výrobky z kozího mléka.
Zatímco z mléka a mléčných výrobků naše tělo využije 30 % vápníku, z rostlinných zdrojů, kam patří mimo jiné rostlinná mléka, je naše tělo schopné využít pouze 5 až 10 % vápníku. Problémem je také složení bílkovin, pouze bílkoviny živočišného původu obsahují všechny aminokyseliny, které jsou pro naše tělo nezbytné a které si neumí samo vyrobit.Vhodným řešením jsou v tomto případě kozí sýry, které zrají cca tři týdny. V těchto sýrech není obsažena žádná laktóza, v měkkých kozích sýrech je obsaženo stopové množství laktózy.
Alergie na mléko znamená alergickou reakci na bílkovinu mléka. Jedná se buď o alergii na specifické bílkoviny, ve většině případů se jedná o alergii na bílkovinu kravského mléka, tj. o alergii na alfa S1. Pro tyto alergiky je vhodné kozí nebo ovčí mléko. Pokud se jedná o alergii na veškeré mléčné bílkoviny, tj. na alfa S2, je bohužel nutné vyřadit ze svého jídelníčku jakékoli mléko živočišného původu, tedy i kozí a ovčí mléko.
zdroj: zdraviakrasa.cz
BONUS U KOZÍHO MLÉKA ‼️
Bádensku-Württembersku nedávno představili tři nová zajímavá doporučení, která mají pomoci snížit množství nakažených klíšťat v přírodě.
Německá spolková země Bádensko-Württembersko patří mezi regiony, které stejně jako Česko trpí výskytem velkého množství klíšťat. Ta na lidi přenášejí nemoci, jako je klíšťová encefalitida nebo Lymeská borrelióza, a odborníci stále hledají způsoby, jak šíření těchto infekcí účinně bránit. V Bádensku-Württembersku nedávno představili tři nová zajímavá doporučení, která mají pomoci snížit množství nakažených klíšťat v přírodě.
1. Znepříjemnit klíšťatům život
Zejména v oblasti zdravotnictví platí, že nejúčinnější obranou je prevence. Zatímco však proti klíšťové encefalitidě je možné se účinně bránit pomocí očkování, proti Lymeské borrelióze v současnosti vakcína neexistuje a je nutné hledat pomoc jinde. Němečtí vědci vyšetřili více než dvacet tisíc klíšťat z Bádenska-Württemberska na přítomnost borreliové infekce. A závěr? Kdo chce provádět účinnou prevenci této choroby, musí se zaměřit na životní podmínky klíšťat.
2. Vzít jim vláhu a vhodné hostitele
Jednou z nezbytných podmínek, které klíště potřebuje k životu, je dostatečná vlhkost. Protože nízce pokosený trávník na rozdíl od vysoké trávy zadržuje jen málo vlhkosti, je důsledné kosení luk a mezí jedním ze způsobů, jak omezit výskyt klíšťat v daném prostředí. Dalším účinným opatřením, které působí proti výskytu klíšťat, je správné nakládání s odpady. Tím se totiž snižuje početnost hlodavců, kteří slouží jako důležitý mezihostitel ve vývojovém cyklu klíšťat.
3. Nabídnout jim jiné hostitele
Pravý opak hlodavců představují ve vztahu ke klíšťatům kozy a skot. Tato zvířata nemohou onemocnět borreliózou, a proto pro bakterii na její cestě mezi hostiteli obvykle znamenají konečnou zastávku. Kromě toho bylo zjištěno, že původně infikovaná klíšťata se stala bezinfekčními poté, co sála krev na přežvýkavcích.
Pokud shrneme výše uvedené, dostaneme tři základní doporučení, jak co nejvíce omezit výskyt klíšťat a jimi přenášených infekcí: zaprvé kosit pravidelně louky a okraje lesů, zadruhé správně likvidovat odpady a nakonec poslat na louky co nejvíce koz a krav, které budou mezi klíšťaty působit jako „živá dezinfekce“.
(vek)
Zdroj:
www.zecken.de
Rozhovor s paní MUDr. Kateřina CAJTHAMLOVÁ, dietoložka
Informace v tomto textu jsou pouze pro vzdělávací a informativní účely. Nemají za cíl diagnostikovat, léčit ani působit jako prevence nemocí a jiných disharmonických stavů organizmu.
Jak podojit kozu
Dojení kozy vám ukáže 8letá Lydia
