Zahraniční zdroj
Kozám by měl být poskytnut neomezený přístup k čerstvým, čistým a nestagnujícím zdrojům volně přístupné vody. Kozy patří mezi nejúčinnější domácí zvířata při používání vody; fatální však může být pouze ~ 10% ztráty tělesné vody. Zdá se, že jsou méně vystaveni vysokoteplotnímu stresu než jiné druhy domácích zvířat. Kromě menší potřeby odpařování tělesné vody pro udržení pohodlí v horkém podnebí mohou kozy zachovat tělesné ztráty vody snížením ztrát v moči a stolici. Faktory ovlivňující příjem vody u koz zahrnují laktaci, teplotu prostředí, obsah vody ve spotřebované píci, množství cvičení, fázi produkce (růst, udržování, laktace atd.) A obsah soli a minerálů ve stravě. Kozy pasoucí se na svěží pastviny mohou konzumovat mnohem menší množství vody než ty, které se živí suchým seno.
Energetická omezení mohou být důsledkem nedostatečného příjmu krmiva nebo špatné kvality stravy; nadměrným obsahem vody v krmivech se také může stát omezujícím faktorem. Energetické požadavky jsou ovlivněny věkem, tělesnou velikostí, tělesným stavem, stadiem produkce (růst, udržování, těhotenství a laktace) a současnými zdravotními stavy (např. Parazitismus, zubní onemocnění, artritida). Energetické požadavky mohou být také ovlivněny prostředím, růstem vlasů, aktivitou a vztahem k jiným živinám ve stravě. Zvýšená teplota, vlhkost, sluneční svit a rychlost větru mohou snížit energetické požadavky. Střih mohér z koz Angora a pašmina z koz Cashmere snižuje izolaci a vede ke zvýšeným potřebám energie (alespoň v chladnějším prostředí).
Kozy vykazují širokou škálu pastevních aktivit, od lehké aktivity pro kozy pod intenzivním řízením, přes mírnou aktivitu na semiaridní půdě, až po vysokou aktivitu pro kozy pasoucí se na řídce vegetovaných travních porostech a na horských pastvinách, které vyžadují každodenní cestování na velké vzdálenosti.
Nejlepší posouzení adekvátnosti příjmu energie u koz je správný stav těla nebo tuk pokrývající bedra, hrudník, vnitřní stehno a žebra. Za použití systémů lékařských záznamů stáda / jednotlivců by mělo být ke sledování změn tělesného tuku použito standardizované skóre tělesné kondice (1–5, přičemž 1 je extrémně tenké, 5 je extrémně obézní) a přijímá méně subjektivní rozhodnutí s ohledem na dlouhodobou přiměřenost potravinové energie. . Jsou-li zvířata bez parazitů a nemocí a přesto jsou pod podmínkou, jsou obvykle krmena nedostatkem energie; opak je pravdou pro obézní zvířata. Energetické hodnoty potřebné pro růst a laktaci jsou velmi srovnatelné s čísly používanými pro ovce a dobytek. Zásady výživy ovcí z energetického hlediska tedy pravděpodobně budou stačit při jednání se všemi třídami
Protein je vyžadován pro většinu normálních funkcí těla, včetně údržby, růstu, reprodukce, laktace a produkce vlasů. Nedostatky proteinů ve stravě vyčerpávají zásoby krve, jater a svalů a predisponují zvířata k různým vážným až smrtelným onemocněním. Příjem krmiva a stravitelnost ve stravě jsou sníženy, pokud je surový protein v potravě <6%, což dále zvyšuje deficit energetického proteinu; proto by pro výživu zralých a zdravých zvířat měla strava obsahovat minimálně 7% hrubého proteinu. Potřeba surového proteinu ve stravě je vyšší pro růst, těhotenství a laktaci.
Většina krmiv obsahuje dostatečné množství potravinového proteinu pro udržení, ale kojící, rostoucí, nemocná nebo oslabených zvířat může vyžadovat stravu obohacenou o luštěniny nebo bílkovinové doplňky (např. Sójové moučky, bavlněné semeno atd.). Zdá se, že krmení přiměřené o něco většímu množství proteinu, než je požadováno, pomáhá při kontrole (jak rezistence, tak odolnosti) vnitřních parazitů hlíst.
Požadavky na minerály nebyly definitivně stanoveny pro kozy na úrovni údržby ani produkce. Výzkum byl prováděn s kozami ve studiích metabolismu minerálů, zejména s vápníkem a fosforem. Obecně tyto údaje podporují předpoklady, že několik minerálních požadavků na kozy je podobné požadavkům na ovce. (Podrobné požadavky na živiny u koz naleznete v aktuálních požadavcích na živiny pro malé přežvýkavce zveřejněných Národní radou pro výzkum; www.nap.edu .) Krmení pro uspokojení potřeb kozy maximalizuje její produkci, reprodukci a imunitní systém. Přidání specifických minerálů (fosfor pro suché zimní krmení, selen) v oblastech s nedostatkem atd.) na sůl (NaCl), pokud možno ve formě granulí a nabízí volnou volbu, pomáhá předcházet většině nedostatků minerálů a zlepšuje výkonnost.
Požadavky na vápník jsou obecně splněny za pastevních podmínek u angorských nebo masných koz, ale hladiny by měly být kontrolovány u vysoce produkčních mléčných koz, protože nedostatek může vést ke snížené produkci mléka. Pro zabránění porodní pareze (mléčná horečka) jsou nezbytné dostatečné hladiny vápníku pro kojící kozy. Při procházení koz nebo krmením zrn krmených zrn obvykle přidání doplňku vápníku (fosforečnan vápenatý, vápenec atd.) Do krmiva nebo do soli nebo stopové směsi minerálů a solí obvykle splňuje požadavky na vápník. Luštěniny (např. Jetel, vojtěška, kudzu) jsou také dobrým zdrojem vápníku.
Nedostatek fosforu má za následek zpomalený růst, neobvyklý vzhled a občas zkaženou chuť k jídlu. Kozy mohou udržovat produkci mléka na dietách s nedostatkem fosforu po dobu několika týdnů pomocí fosforu z tělesných rezerv, ale během dlouhých období nedostatku fosforu se ukázalo, že produkce mléka klesla o 60%. Poměr vápník: fosfor by měl být u koz zachován v rozmezí 1: 1 až 2: 1, s výhodou 1,2–1,5: 1 z důvodu jejich predispozice pro močové kameny. Nedostatek fosforu v pasoucích se kozách je pravděpodobnější než nedostatek vápníku. V případě struvitových kamenů by měl být poměr udržován na 2: 1.
Nedostatek hořčíku je spojen s hypomagnesemickou tetanií (tetanií trávou), ale obvykle je tento stav u pastevních koz méně běžný než u skotu. Kozy mají marginální schopnost kompenzovat nízký obsah hořčíku snížením množství hořčíku, který vylučují. Vylučování močí i produkce mléka jsou při nedostatku hořčíku sníženy.
Sůl (NaCl) je obvykle považována za nezbytnou dietní složku, ale často se na ni zapomíná. Kozy mohou konzumovat více soli, než je nutné, je-li nabízena ad lib; to nepředstavuje nutriční problém, ale v některých suchých oblastech, kde je obsah soli v pitné vodě poměrně vysoký, může dojít ke snížení příjmu potravy a vody. Solné přípravky se používají jako nosiče stopových minerálů, protože kozy mají jasnou snahu o příjem sodíku.
Draslík hraje důležitou roli v metabolismu. Krmiva jsou však obvykle velmi bohatá na draslík, takže nedostatek pastevních koz je extrémně vzácný. Mezní příjem draslíku je patrný pouze u silně laktačních krmiv sestávajících převážně z obilných zrn. Nadměrný příjem draslíku (zejména v pozdním těhotenství) může být spojen s hypokalcemií u koz dojnic. Pokud je hypokalcemie stádovým problémem, měla by být věnována pozornost redukci nebo sledování krmiv bohatých na draslík (např. Vojtěšky).
U zralých pasoucích se koz je nedostatek železa zřídka vidět. Tento nedostatek lze pozorovat u malých dětí kvůli jejich minimálním zásobám při narození a nízkému obsahu železa v mléce matky. Toto je častěji vidět u dětí krmených úplným uvězněním a silně parazitovaných zvířat. Nedostatku železa lze zabránit přístupem na pastviny nebo kvalitní stopovou minerální sůl obsahující železo. Ve vážných případech a pro děti chované v uvěznění mohou být léčivé injekce železa dextranu ve intervalech 2 až 3 týdny (150 mg, IM) během prvních několika měsíců. V případě nedostatku smíšeného železa / selenu je třeba při vstřikování dextranů železa postupovat opatrně, dokud není také odstraněn nedostatek selenu .
V některých oblastech USA je patrný nedostatek jódu v půdě a v plodinách na ní produkovaných. Proto by měl být jód poskytován ve stabilizované soli. Podmíněný nedostatek jódu se může vyvíjet s normálním až mezním příjmem jodu u koz, které konzumují goitrogenní:
⤵️
Vazba mezi goitrogeny a funkcemi štítné žlázy byla poprvé popsána v roce 1928, kdy vědci (studovali syfilis) viděli u králíků zvětšenou štítnou žlázu, která byla nepřetržitě krmena čerstvým zelím.Tento objev vedl k hypotéze, že látky obsažené v některé zelenině, ovlivňují štítnou žlázu, pokud jsou používány v přebytku.Toto rozšíření žlázy je také známé jako “stéblo”, odkud pochází termín “strumogenní faktor”.Většina goitrogenů jsou přirozeně se vyskytující chemikálie, které se nacházejí v potravinách a drogách. Tyto látky mohou způsobit funkce štítné žlázy různými způsoby.Některé sloučeniny vyvolávají protilátky, které křížově reagují s žlázou; jiní interferují s peroxidázou (TPO) pracují správně atd.U lidí se zdravou štítnou žlázou může produkovat více a kompenzovat nedostatek hormonů. Ale u lidí s poškozenými funkcemi štítné žlázy skutečně expanduje více buněk, snaží se kompenzovat nedostatečnou produkci hormonů, případně vzniká únava (otok nebo zvětšení štítné žlázy).Bylo nalezeno několik druhů goitrogenů v různých potravinách.
https://cz.finenaturalmedicine.com/strumogeny-chto-jeto.html
………. rostliny. Výrazný nedostatek jódu má za následek zvětšení štítné žlázy; špatný růst; malé, slabé děti při narození; a špatná reprodukční schopnost.
Nedostatek zinku má za následek parakeratózu, ztuhlost kloubů, menší varlata a snížené libido. Nedostatkům brání minimální hladina 10 ppm zinku ve stravě nebo stopová směs minerálních solí 0,5% –2% zinku. Nadměrný dietární vápník (vojtěška) může zvýšit pravděpodobnost nedostatku zinku u koz.
Nedostatek mědi může mít za následek mikrocytickou anémii, špatnou produkci, světlejší nebo vybledlou barvu vlasů, špatnou kvalitu vlákniny, neplodnost, špatné zdraví a zpomalený růst, některé formy metabolického onemocnění kostí, průjem a pravděpodobně větší náchylnost k interním parazitům. Nedostatek mědi ve stravě může být způsoben nedostatečným příjmem mědi, sníženým poměrem měď-molybden nebo nadměrnou stravovací sírou. Zdá se, že kozy jsou mnohem odolnější vůči toxicitě mědi než ovce.
Nedostatek selenu ve stravě je obvykle spojen s výživovou svalovou dystrofií, zachovanými placentami a metritidou, špatným růstem, slabými nebo předčasnými dětmi a mastitidou
Doporučení týkající se potřeb vitamínů u koz jsou ještě řídčí než u minerálních požadavků. Téměř všechna doporučení týkající se vitamínů u koz musí být založena na doporučeních pro ovce (viz Výživa: Ovce ).
Ovčí výživa obvykle obsahuje dostatek vitamínů A (provitamin A), D a E. Za určitých okolností však mohou být zapotřebí doplňky stravy. Vitaminy B a vitamín K jsou syntetizovány mikroorganismy v bachoru a za praktických podmínek nejsou doplňky nezbytné. Lze však pozorovat polioencefalomalacii, která je způsobena aberacemi metabolismu thiaminu v bachoru, což je sekundární změněné pH a / nebo obsah mikroflóry v bachoru. Vitamin C se syntetizuje v tkáních ovcí. Na dietách bohatých na karoten, jako jsou vysoce kvalitní pastviny nebo zelené háje, mohou ovce ukládat velké množství vitaminu A v játrech, často dostačující k tomu, aby splnily své požadavky, až 6 měsíců.
Vitamin D 2 je odvozena od sluncem sušená píce, a vitamin D 3 z vystavení kůže ultrafialovému záření. Když je expozice pokožky slunečnímu svitu snížena dlouhodobým zamračeným počasím nebo chovem uvězněným, a když je vitamin D 2obsah stravy je nízký, dodávané množství může být nedostatečné. Požadavek na vitamín D se zvyšuje, pokud je množství vápníku nebo fosforu ve stravě nízké nebo pokud je poměr mezi nimi široký. Avšak taková dietní modifikace by měla být prováděna opatrně, protože toxicita vitamínu D je závažný syndrom. Rychle rostoucí jehňata chovaná v přístřešcích mimo přímé sluneční světlo nebo udržovaná na zelených krmivech (vysoký karoten) v zimních měsících (nízké ozáření) mohou narušit tvorbu kostí a vykazovat další známky nedostatku vitaminu D. Ovce na pastvě obvykle zřídka potřebují vitamín D.
Hlavními zdroji vitamínu E v přirozené stravě ovcí jsou zelená krmiva a klíčky semen. Protože vitamín E je v těle špatně uložen, je nutný denní příjem. Když jsou bahnice krmeny seno nebo píci nekvalitní kvality, může mít doplňkový vitamin E za následek zlepšení produkce, odstavení jehněčího masa a kvalitu mleziva. Nedostatek vitamínu E u mladých jehňat může přispívat k výživové svalové dystrofii, pokud je příjem selenu nízký.
https://www.msdvetmanual.com/management-and-nutrition/nutrition-goats/nutritional-requirements-of-goats
‼️‼️
KŘEMELINA
http://www.e-kremelina.cz/o-kremeline/
ZEOLIT
http://zeolitkamen.cz/
MRKEV
Je bohatá na vitamíny a minerály. Mrkev je bohatá na vitamíny a minerály; obsahuje sodík, draslík, vápník, hořčík, selen, železo, fosfor, síru a křemík, vitamíny A (beta karoten), B, C, D, E, G a K, a kyselinu listovou.
CELER
Z dalších důležitých vitamínů je v něm zastoupen vitamín A, K a E. Nejvýznamnějšími minerály jsou jód, zinek, vápník, sodík, železo, chrom, draslík a hořčík. Celer obsahuje také fytochemikálie, které stimulují tvorbu bílých krvinek, a působí tak preventivně proti rakovině a dalším nemocem.
PETRŽEL
Kořeny petržele obsahují vitaminy A, B, C, E a řadu minerálních prvků, jako jsou draslík, fosfor, hořčík, železo nebo vápník. Hlavní účinnou látkou jsou silice, zejména apiol a terpeny.
Krmit i nať
ZELÍ
Šťáva z kysaného zelí obsahuje hořčinné glykosidy, vitaminy A, B1, B2, C, K, kyselinu mléčnou (pomáhá i při ranních nevolnostech v těhotenství), vápník, fosfor, železo, sodík, draslík aj.
