Gastrointestinální červi jsou vážným problémem u malých přežvýkavců.

Ovlivňují negativně produkci mléka, rozmnožování, způsobují pokles váhy, snižují kvalitu srsti a celkovou obranyschopnost organismu.

Obzvláště citlivá jsou mláďata u kterých mohou způsobit až úhyn. 

Největší problémy bývají při intenzívním pasení. Ovce a kozy totiž na rozdíl od skotu spásají trávu blíže k zemi, tedy v místech, kde jsou koncentrovány larvičky parazitů. Je zajímavé, že kozy historicky nebyly tolik nuceny k intenzívní pastvě jako ovce a živily se spíš listím na stromech a keřích( A TO JE CESTA JAK Z KOLA VEN alespoň částečně!!!, a proto nejsou tolik přizpůsobeny k soužití s parazity a dopady infestace u nich jsou vážnější.

U nás toto řešíme pravidelným příjmem procházek, hromadou listnáčů i jehličnanů, je potřeba nastudovat co mohou!!! My vozíme ovocné stromy, ořech – přírodní odčervovadlo a kaštany obsahují TANIN, dub je super i zralé žaludy, břízu, topol, vrba je též přírodní odčervovadlo- musí se s ní i s ořechem začít pomalu,…..Například borovice se nedooručuje v březosti, možné zmetání. Javor jeden z druhů taky ne! Je jichmnoho.

Trus malých přežvýkavců je silně koncentrovaný, a proto na rozdíl od skotu obsahuje velké množství vajíček parazitů. Proto dochází k rychlému promoření pastvin a reinfestaci zvířat. JE POTŘEBA ZAMĚŘENĚ LIKVIDOVAT -tedy dělat KOPROLOGICKÉ vyšetření,ale ne formou xxx – křížků! Konkrétně o jakéhoparazita jde a nastudovat si jeho vývojové fáze.

V rámci kontroly parazitů je třeba dbát na to, aby zvířata byla prosta parazitů během období zhoršené výživy (tedy v zimě) a během porodů.

Je fajn “nasadit” česnek,cibule,medvědí česnek, křemelinu, ořešák, žaludy,kaštany,…

Jinak se odčervování doporučuje až při větší infestaci, aby se častým používáním antiparazitik nevyvinula rezistence. (Odlišně je tomu u plicních červů a jaterních motolic, kde i nález jednoho vajíčka je indikací k terapii.)
Nejsnadnější a zároveň nejpřesnější metodou kontroly přítomnosti parazitů je vyšetření trusu. Můžeme si tím i ověřit účinnost odčervení a také vyhledávat jedince geneticky disponované k větší odolnosti vůči intestinálním parazitům.

K vyšetření se zasílají vzorky čerstvé nebo chlazené. Přílišné teplo způsobí vylíhnutí larviček a zmražení zase vajíčka zničí. Množství jednoho vzorku by nemělo být větší než golfový míček. Vzorek je možno odebrat do plastového sáčku a je nutné ho řádně označit pro identifikaci zvířete nebo skupiny, ze které pochází.
MVDr. Zdena Kazatelová -klinika Brno malích přežvíkavců.

Hlavní zásady, které by měl chovatel koz dodržovat:

Dodržení karantény při příchodu nových zvířat

Vyšetření a odčervení nových zvířat látkami s účinností proti hlísticím i tasemnicím (doporučujeme přípravky s účinnou látkou moxidektin a praziquantel)

72 hod by nové zvíře nemělo mít přístup na pastvinu.

Výkaly by měly být spáleny, nebo vyvezeny na nepastevní plochy.

Časně jarní podání anthelmintika s larvicidními účinky

Smyslem je použít léčivo s účinkem na larvální stádia a zvíře pak vyhnat na pastvinu která obsahuje malé množství infekčních larev hlístic (které přežily zimní období)

Nejlepší larvicidní účinky má v současné době moxidectin  (2015)

Podání antikokcidik kůzlatům

Klinická kokcidióza se vyskytuje především u mláďat a mladých zvířat, která jsou stresovaná (odstav, doprava, změna prostředí, změna krmiva, vlhké nebo chladné počasí apod.). Kokcidióza hrozí u mladých kůzlat (2 – 8 týdnů věku), zvláště jestliže žije hodně zvířat na malém prostoru a zvláště je‐li vlhké chladné počasí. My používáme ve staji Vápenec jelikož nasává vlhkost a přidáváme hobliny, jsou kyselé a takové prostředí eliminuje množení. Kokcidióza hrozí u stresujících způsobů odstavu (velmi raný odstav, časný odstav, ale i postupný odstav, který začíná např. v prvním měsíci života) -velké nebezpečí vypuknutí kokcidiózy je zvláště  u odstavených kůzlat, která změní potravu nebo prostředí. Dalším obdobím zvýšeného rizika kokcidiózy je období po pastevní sezóně. Léčivo (doporučujeme léčivo s účinnou látkou toltrazuril) podáváme buď  preventivně (ve výše uvedených případech) nebo při klinických projevech – průjem (může být s krví), horečka, nechutenství, bolest v podbřišku, hubnutí, anémie, poškození vlny. V takoém případě my  dooručujeme podat léky i na bolest a stres (koza může i stresem pojít). Stres z bolesti je pro kozy možností umrtí. Případný plrůjem je třeba ihned  vyšetřit, výkaly na vývojová stádia parazitů a přesné určení.Pokud je velké množství oocyst kokcidií, podat okamžitě  vhodný přípravek (doporučujeme léčivo s účinnou látkou toltrazuril). Nutností je důsledné odstraňování výkalů,ve kterých byla zjištěna exogenní stádia parazitů (oocysty kokcidií, vajíčka helmintů). Nezbytností je zamezení znečištění vody a krmiva výkaly oocysty kokcidií rodu Eimeria jsou odolné vůči běžným desinfekčním prostředkům. K desinfekci doporučujeme vařící vodu, letlampu, přípravky obsahující 50 % a vyšší koncentraci  čpavku, krezol (např. Neopredisan 135‐1), 4 % horký hydroxid sodný. Je důležite neaplikovat v přítomnosti zvířat abýt opatrny.

Dodržování dávky léčiva

Velmi nebezpečné pro vznik rezistence na léčiva je podávávání zvířeti nižších dávek než jaké jsou doporučeny – naopak mírné překročení dávky léčiva nevadí a zdraví zvířat neovlivní. Praktické doporučení  ‐  podávat množství léčiva jako pro nejtěžší kozu ve skupině (1,5-2x více). Injekční podání  ‐  subkutánní nebo intramuskulární podle doporučení výrobce. Subkutánní podání je nutné provést správným způsobem: rozhrnout vlnu, aplikovat injekci, při vytahování jehly je nutné na místo vpichu několik vteřin tlačit, abychom zabránili zpětnému úniku látky. Není nutno před podáním anthelmintika zvířata nechat hladovět.

Podávat zvýšené množství proteinu kozám v období od 4 týdnu před kozlením do 6 týdnů po kozlení

Protein je nutný k odpovídající činnosti imunitního systému. Zvíře se tak dokáží dostatečně vyrovnat se stresy včetně parazitární infekce. My dáváme syrovátku, pozor na průjem.

Vyhnání na jaře na mírně kontaminovanou pastvinu

Pastvina musí být mírně  kontaminovaná, aby došlo jednak k mísení resistentních hlístic s neresistentními. My Dáváme do výběhů na zimní měsíce vápno a v průběhu roku Vápenec. Mírná kontaminace je nutná ke zvyšování přirozené odolnosti kůzlat. Imunita kůzlat vůči hlísticím se postupně  vytváří a je normálně  vyvinuta mezi 5–6 měsícem věku. Jedná se o imunitu získanou, tedy imunitu závislou na dostatečné expozici parazity. V tomto věku není zatím tak účinná jako u dospělých zvířat, proto nesmí být kontaminace pastviny vysoká. Kůzle, v prvních měsících života držené na parazitů  prosté pastvině  nebo uvnitř stáje, bude v dospělosti v budoucnu těžko odolávat parazitaci a bude velmi náchylné na rozvoj s parazitací souvisejících onemocnění

Dodržování vhodného managementu pastvy

Kůzlata by měla být po odstavu přehnána na novou, málo kontaminovanou pastvinu, čímž se vyhneme nárůstu míry kontaminace i u pastviny původní, na kterou byla kůzlata vyhnána ještě  s před odstavem spolu s kozami. Kozy zůstávají na původní vysoce kontaminované pastvině

Dodržovat opatření k potírání tasemnic

Přísné dodržování karantény nových zvířat. Do chovu musí být zařazena jen zvířata odčervená a zbavená veškerých cizopasníků, zvláště  pak tasemnic. Kontrola se provádí po uplynutí doby účinku anthelmintika koprologickým vyšetřením vzorků výkalů. Pravidelně  kontrolovat výkaly zvířat, zda se v nich neobjevují  části tasemnic, provádět koprologická vyšetření, zvláště u průjmujících jedinců. V pozitivních případech ihned aplikovat vhodné léčivo. Přísné dodržování zoohygienických opatření. Po aplikaci léčiva je doporučeno zvířata držet minimálně jeden, lépe dva dny ‐ ve stáji. Výkaly z této stáje je nutné dekontaminovat, např. párou, dlouhodobým kompostováním atd. V žádném případě nelze tyto výkaly využívat na hnůj a následně  jím hnojit pastviny  či místa, kde je předpoklad pasení přežvýkavců. Jestliže víme, že pastvina je kontaminovaná pancířníky (půdní rozoči) s cysticerkoidy tasemnic, pást na této pastvině koně, nikoli přežvýkavce. Pokud nelze jinak, pouštět zvířata na pastvinu pouze za suchých dnů, nikoli při deštivém počasí. Pokud možno sbírat vzorky výkalů ze stájí i z pastvin a event. zajistit jejich odkliz i mechanickou cestou (sběrače) za nás super.

Další doporučení

Snížení kontaminace pastviny

Pást na pozemku kozy společně s hovězím dobytkem vede k snížení míry kontaminace dané pastviny. Střídání pastvy s koňmi. Endoparazité koní a přežvýkavců se vyznačují druhovou specifikou a až na výjimky (viz přehled literatury) jsou druhově  nepřenosní.

Selektivní podání léčiva

Podání léčiva dle klinických příznaků zvířete, počtu vajíček ve výkalech zvířete (FEC). Nnikdy neaplikovat anthelmintikum v době  připouštění (jen zcela výjimečně).

Selekce kozlů na odolnost a houževnatost

Doporučuje se selektovat chovné kozly na odolnost vůči parazitárním onemocněním.

Využití krmiva s anthelmintickými vlastnostmi

Zkrmování rostlin s prokázanými anthelmintickými účinky. Velmi vhodné jsou především  čekanka obecná (Cichorium intybus) a lespedézie (Lespedeza cuneata). Kromě  přímého zkrmování mohou být snadno zapojeny do běžných travních porostů nebo být vysévány spolu s jetelem a/nebo travou.

Testování rezistence na anthelmintika

Doporučuje se vyšetření vzorků výkalů od 10 zvířat odebraných po použití anthelmintika, u levamizolu odebrat vzorky 7 dní po podání, v případě benzimidazolů a makrocyklických laktonů (ivermektin, moxidectin) 14 dní poté.

Konkurenční onemocnění

Schopnost zvířette snášet určitou parazitární zátěž je ovlivněno i ostatními onemocněními. Známý je příklad kokcidiózy a nematodirózy.

Sledování počasí

V sušších obdobích jsou počty larev na pastvině relativně nízké, jakmile ale jednou zaprší, jejich počty rapidně narostou (L3 larvy opouští výkaly). Vysokou míru parazitace proto nejčastěji sledujeme na podzim nebo v zimě následující suché léto. Nematodirus má životní cyklus závislý na teplotě; vajíčka potřebují chladné a studené období, následované rychlým oteplením, během kterého dochází k líhnutí larev. Proto je prevalence nematodirózy  častá   v jarních měsících, kdy dochází ke střídání studeného a teplého počasí.   V suchých letech dochází ke vzplanutí nematodirózy až během  června, tedy po teplých letních deštích.

zdroj:metodiky.agrobiologie.cz